Tkáně a orgány vytištěné 3D tiskárnou mohou znamenat revoluci v transplantacích, výrobě léků a laboratorních modelech. Replikace komplikovaných částí těla, jako jsou trávicí ústrojí, průdušky a malé cévy, představuje hlavní výzvu. Důvodem je to, že tyto vaskularizované tkáně se těžko vytvářejí s pomocí tradičního 3D tisku po vrstvách, aniž by vytvářely podpůrné „lešení“, které se potom těžko odstraňuje.
Jedním z možných řešení je nahrazení těchto podpůrných struktur kapalinou. Speciálně navržená tekutinová matrice, do které by mohly být injektovány kapalné návrhy před vstříknutím „inkoustu“. 
Po dokončení procesu se matrice vypustí. Avšak předešlé pokusy vytvořit takové vodné struktury se vždy zhroutily, protože jejich povrchy se zmenšovaly a následně došlo ke kolapsu na beztvarou hmotu.
Vědci z Číny zvolili hydrofilní polymery, které si rozumí s vodou. Díky přitažlivosti vodíkových vazeb vytvářejí stabilní membránu. Vědci tvrdí, že by mohly fungovat různé kombinace polymerů podle situace a vlastností, které by měla výsledná umělá tkáň splňovat. Pro potřeby experimentu použili polyethylen oxidovou matrici a inkoust vyrobený z dlouhé uhlohydrátové molekuly zvané dextran. Inkoust čerpali do matrice pomocí vstřikovací trysky, která se může pohybovat kapalinou, a dokonce vysávat a přepisovat již nakreslené čáry. Výsledné struktury tekutin si mohou udržet svůj tvar po dobu 10 dnů, než se začnou slučovat.
Pomocí své nové metody vytiskli vědci sortiment složitých tvarů, včetně trychtýřovitých vírů, jednoduchých a dvojitých šroubovic, trojlístků, a dokonce takové, které připomínají rybky. Po dokončení tisku se tvary ustálí přidáním polyvinylalkoholu do inkoustové části struktury.
Doufejme, že se podaří proces zdokonalit a převést ho do praxe co nejdříve. Po dlouhé době se totiž jedná o velmi slibnou technologii, do které mnozí odborníci vkládají velké naděje. 3D tisk má potenciál změnit a zdokonalit různá odvětví od zmiňovaného lékařství, přes stavebnictví až po strojírenství, automobilový průmysl nebo výrobu elektroniky.
