Lidé se již od pradávna snažili předvídat budoucí události. Koneckonců znalost toho, co přijde, byla velmi užitečná. Například pokud jste s předstihem věděli, že bude suché léto, případně tuhá zima, pak jste se mohli včas připravit.
Nejprve se lidé snažili dát do příčinné souvislosti chování rostlin a živočichů a vývoj počasí. Zde najdeme původ naprosté většiny pranostik. Že je tato metoda poměrně nespolehlivá, není třeba říkat. Avšak bylo to to jediné, co naši předkové měli.
Ovšem snaha předpovídat budoucnost se nezastavila pouze u počasí. Zde mohly uvedené metody mít určitý úspěch, není tedy divu, že jim lidé začali věřit. A pokoušeli se předpovídat i svou vlastní budoucnost, případně události jako výsledky bitev či dokonce celých válek.
A nešlo jen o předvídání, nýbrž se je snažili i aktivně ovlivnit. Zde mají původ obětiny nejrůznějším bohům a modlitby. Nutno říci, že toto už nefungovalo tak dobře.
Právě z této snahy předvídat budoucnost a vrozeného lidského instinktu hledat za vším smysl se zrodily obory jako astrologie, numerologie, zlatá čísla, kartářství a jiné formy věštění. Lidé zkrátka mají problém uvěřit v náhodu.
A to je i důvod, proč jsou tyto metody aplikovány i dnes, kdy věda vyvrátila jejich účinnost. Lidé mají sklon hledat za vším určitý smysl a ve všem řád. Samozřejmě, pro naše předky to bylo výhodné a bylo to jedním ze základních kamenů jejich přežití. I proto je v nás tento instinkt tak hluboko zakořeněn.
I lidé, které bychom mohli považovat za racionální, tomuto instinktu podléhají. Jen si vzpomeňte, zda jste například ve škole neměli svou „šťastnou tužku“ či jiný talisman, o kterém jste věřili, že vám pomáhá při zkouškách.
Je však třeba říci, že skutečně nic z toho nefunguje. Zkoušky jste zvládli sami, díky pilnému studiu, případně dávce štěstí, a horoskopy jsou obvykle natolik vágní, že mohou sedět skutečně prakticky na každého.
Je tedy na čase se smířit s tím, že náš život je plný náhod a nevíme, co další den přinese. Ale není proto o hodně zajímavější?