Mít kamarádku je krásné. Mít přítelkyni, která vás nezradí, je životní výhra. A známe to každá. Když máme nějaký svůj niterný problém, kterému náš muž nerozumí. A my máme potřebu se někomu svěřit a vypovídat. Co udělá muž? Ten nás ani nevyslechne a už udílí rady. To jsi měla tak, a to jsi měla onak. Ale my nepotřebujeme radu, my se potřebujeme jen vypovídat! A třeba i politovat.
Proto mějme a važme si svých nejlepších kamarádek a přítelkyň! Kamarádka stojí vždy při nás a my si umíme krásně spolu nejen popovídat, ale i zabulit. Jakmile se žena vypovídá, kámen jí spadne ze srdce a je jí jaksi lépe a volněji lépe se dýchá, už jí nic na hrudi netíží. Tedy, pokud se jedná jen o nějakou třeba lehkou pracovní epizodu, nad kterou nemusíme dlouho přemýšlet, ale která se nám zaťala pod kůži a nevíme, co s ní. Nemusíme hned utíkat k lékaři pro uklidňující léky, stačí zavolat kamarádce, která nás v tom nenechá a probere s námi situaci ze všech stran. Nabídne opatrně svůj pohled a nám se třeba i uleví, když si uvědomíme, že v tom nejsme samy a cítíme podporu své kamarádky. Ta hlavně nic neřeší, jen pozorně naslouchá, trpělivě přikyvuje a nám to nesmírně pomáhá. Nemusíme nic zamlčovat, nic přikrášlovat ani si vymýšlet něco, abychom v jiných očích obstály. Kamarádka nás má přečtené a vidí do naší duše lépe než kdo jiný. Možná ještě tak naše maminky, ty nás asi znají nejlépe. Vždyť jsou s námi od početí a neopustí nás celý život. Žena s ženou umí soucítit.
Proto si vždy na naše kamarádky a přítelkyně udělejme čas. Nemusíme mít problém, abychom jim zatelefonovaly. I když je nám dobře a právě proto, že nám je dobře, pozvěte kamarádku do kina, na sklenku vína do útulné vinárny, na koncert anebo vymyslete pozvání do míst, která má ráda a odměňte se jí za její snahu a péči, když vám minule bylo ouvej.
